Duben 1983: Požár pražské továrny Ergon

 

V pátek dne 23.4.1983 byl v 18:34 hodin oznámen na ohlašovnu požárů pražského požárního útvaru požár tovární haly v Praze 6, Papírenské ulici. Jednalo se o podnik ERGON, kde se vyráběly jednak protetické pomůcky, jako byly kontaktní čočky, ortopedická obuv a jiné pomůcky pro pohybově postižené pacienty, jednak i ochranné pomůcky jako chrániče proti hluku.

 Jednou z prvních svědků byla paní H., která viděla, jak nad střechou Ergonu probleskují plameny ve sloupu hustého černého dýmu. Ještě před ní byli upozorněni na požár vrátní továrny, kterým tu skutečnost, že u nich hoří, někdo zavolal zvenčí. Zatímco jeden z vrátných volal hasiče, druhý vyběhl na dvůr a přesto, že viděl, jak z oken u hodin vyšlehly plameny, vběhl do budovy a viděl u stěny výrobny čoček hořet hromadu obalů.

Na místo byla ve II. stupni poplachu vyslána jako první jednotka o síle 4 družstev ze stanic č. 3-Holešovice, č. 2-Petřiny a č. 1-centrála (Sokolská) a č. 6-Krč včetně výškové techniky – požární plošiny PP-30 (Petřiny) a autožebříku AZ-44 (Krč). Již při cestě k požáru hlásily jednotky z prostoru Letenského náměstí resp. ulice Pionýrů (nyní Patočkova), velký sloup kouře směrem jakoby k hotelu Internacionál.

První jednotky dojely v 18:42–18:43 hodin s tím, že vysokozdvižná technika nemůže projet pod železničním viaduktem v ulici Goetheho ani v Podbabské, jediná vyhovující byla objížďka přes Stromovku a Císařský ostrov a odtud zpět do Papírenské. Riziko dopravy AZ 44, který vážil 31 tun, bylo v tom, že mosty, po kterých byla cesta do Papírenské ulice, měly nosnost 20 tun. Dopadlo to dobře, technika k požáru dorazila.

Při dojezdu prvních jednotek již byla zasažena oblast výrobního střediska na ploše asi 100×50 metrů, a to ve dvou podlažích. V přízemí této budovy byly sklady, v 1. patře výroba a v nástavbě ve 2. patře byla administrativa.

S ohledem na masivní rozšíření požáru byl vyhlášen III. stupeň poplachu a byly přivolávány další posilové jednotky PÚ Praha (stanice Libeň, Smíchov a člun), sousedská výpomoc PÚ Kladno a Praha západ, závodní jednotka Českých drah a dobrovolné jednotky ze Suchdola, Satalic a z Řep. Další tři jednotky byly vojenské z ministerstva vnitra, posádky Praha a posádka z Dejvic.

S přihlédnutím k rozsahu požáru a očekávané výši hmotných škod byly o požáru informovány nadřízené a součinnostní složky požární ochrany.

Požářiště bylo rozděleno na dva bojové úseky – jako první z ulice Papírenské a druhý ze dvora podniku. Pro velmi silné zakouření napadených prostorů a přístupových cest zasahovali příslušníci v dýchacích přístrojích. Veliteli zásahu byly z bojových úseků podány mj. tyto zprávy:

  • BÚ č. I z ulice Papírenská – vysoké teploty, silné zakouření, žíhavé plameny
  • dochází k silným výbuchům, provázeným tlakovou vlnou, nikdo nebyl zraněn
  • daří se zabránit dalšímu šíření plamenného hoření
  • v Papírenské ulici jsou pouze dva hydranty
  • BÚ č. II ze dvora do budovy – silné zadýmení a sálavé teplo, jsou slyšet detonace
  • nebezpečí zborcení ocelové konstrukce nástavby (3. patro)
  • nebezpečí, že požár zasáhne i cisternové vagóny, stojící u objektu, létají na ně jiskry a žhavé části konstrukcí (zásah v tomto prostoru by byl ztížen tím, že nad tratí je trolejové vedení pod napětím).

Velitel zásahu po konzultaci s přítomným velitelem PÚ Praha vydal operačnímu středisku rozkaz zajistit maximální počet cisteren spoluprací s vojsky MV, posádky armády v Praze a Dopravními podniky – Pražské komunikace a zajistit sousedskou spolupráci s krajským PÚ Kladno a okresním PÚ Praha západ, zabezpečit na místo hadicový vůz, protiplynovou službu s dostatkem dýchací techniky na výměnu, zajistit vyslání dalších stanic jako posilových jednotek, zajistit přesun okrajových stanic do centra pro případ potřebného zásahu a zajistit zálohu dobrovolnými jednotkami na stanicích, které zasahují.

V době od 18:45 do 18:47 hodin bylo nasazeno 10 C proudů na vodu do vnitřku budovy a na střechu. Od 19:04 do 19:09 hodin byly nasazeny další 4 proudy a v 19:36 hodin nasadila středočeská výpomoc další 2 proudy C na vodu do vnitřních prostor objektu. V průběhu zásahu došlo k destrukci nástavby a propadnutí ocelové konstrukce mezi 3. a 2. nadzemním podlažím. Proto byli zasahující příslušníci z ohroženého prostoru staženi, což prodloužilo dobu lokalizace požáru. V tomto případě nebyl nikdo zraněn.

Požár byl na obou bojových úsecích lokalizovaný ve 20:42 hodin, ale vyhráno zdaleka nebylo. V době lokalizace bylo na požářišti 7 družstev PÚ Praha, 2 družstva Středočeského kraje (Kladno a Praha západ), 3 družstva vojenských posádek, 1 družstvo ČSD a 1 družstvo dobrovolníků z Prahy 6-Suchdola.

Od lokalizace probíhaly dohašovací práce, spočívající především v rozebírání konstrukcí a nahromaděného doutnajícího materiálu, vyhledávání a hašení skrytých ohnisek, v kyvadlové dodávce vody a odvětrávání napadeného prostoru. Velitel zásahu nabídl vedení podniku vyklizení skladů výrobků v přízemí, k čemuž byly připraveny další vojenské jednotky, avšak vedení tuto možnost odmítlo. Celková plocha požářiště byla 560 m2, bylo nasazeno 16 C proudů na vodu s dodávkou 3 200 litrů za minutu. Konečná likvidace požáru byla provedena po dalším dvojím střídání hasičů až 23.4.1983 ve 14:48 hodin.

V průběhu zásahu bylo zraněno pět hasičů odkapávajícím asfaltem z izolační krytiny střechy. U hasičů Bezecného, Nádeníka, Čáslavského a Nutila ošetřili lékaři na klinice popálenin v Legerově ulici zranění na pažích, ramenou a zádech a muži se vrátili na svou stanici (Pozn.autora: ještě že za rohem kliniky byla ústřední hasičská stanice, v nemocnici pro zraněné neměli odvoz a chlapi měli snad cestovat po svých, ale kolegové s odvozem pomohli).

Hasič Řečínský byl však popálen více a ponechán v nemocnici, jako jediný měl pracovní neschopnost, která ale nedosáhla tří týdnů.

Po lokalizaci byl vnitřní prostor odvětráván a postupně byly nacházeny tlakové láhve svářecích souprav, propanbutanové vařiče, sudy s hořlavinami a lepidly, umělé hmoty používané při výrobě, některé byly toxické. Nebezpečí představoval například molitan, z něhož se při hoření uvolňuje i kyanovodík, ale i hromady korku a dřeva. Tyto skutečnosti však nebyly z požární dokumentace, poskytnuté veliteli zásahu, vůbec zřejmé.


Čas vzniku požáru byl stanoven teoretickým výpočtem podle vzorců. Pro výpočet byly vzaty v úvahu hodnoty požárního zatížení pro korkárnu, provoz ochranných pomůcek resp. celou část 2. NP do dvora. Střední hodnota doby vzniku požáru byla vypočtena na dobu 17:52 hodin dne 22.4.1983.

Kriminalistické ohnisko požáru nemohlo být jednoznačně stanoveno pro rozsah požáru a jeho destruktivní účinky na základě ohledání místa, neboť potřebné stopy byly zničeny. Ze stejných důvodů nemohlo být stanoveno ani ohnisko požární. Objektivně byla určena pouze ohniska svědecká, a to na základě svědectví p. Součka (od vrátnice přes dvůr viděl plamenné hoření ve třetím okně od elektrických hodin) a p. Černého (několik vteřin před p. Součkem vyběhl z vrátnice a pozoroval, že z prvního okna nad hodinami něco vybuchlo a vyšlehly plameny).

Svědek Černý ještě vběhl do požárem napadené budovy a vyběhl po zadním schodišti za obuvnickou dílnou do patra, kde viděl hořet hromadu obalů u vnější stěny výrobny čoček. Toto místo je zachyceno na foto č. 14 a nad chodbou je patrné šíření požáru vzhůru, podobně i na foto č. 15. Další svědkyní je oznamovatelka pí Horáková, která při oznámení požáru uvedla, že pozoruje kouř v západní části podniku. Tato svědectví umožnila ustavit místo vzniku požáru do provozu korkárny nebo ochranných pomůcek.

Příčina vzniku požáru také nebyla ihned jednoznačně určena, a proto byly vytipovány tyto pravděpodobné verze: technická závada elektrické instalace nedbalost – kouření nebo ponechaný zapnutý tepelný spotřebič úmyslné zapálení

Šetření příčiny vzniku požáru se na místě účastnili vedoucí Oddělení zjišťování příčin požárů MIPO NVP mjr. Čadský a vyšetřovatelé požárů kpt. Hladík, npor. Knap a npor. Krejčí. Ohledání místa vzniku požáru bylo provedeno velmi zběžně, protože podle vyjádření statika hrozilo bezprostřední nebezpečí totálního zborcení nástavby do ohledávaného místa.

Další šetření bylo prováděno v součinnosti s odborníky zejména z Kriminalistického ústavu VB. Ke dni vyhotovení Spisu o požáru dne 5.7.1983 nebyla příčina vzniku požáru ze strany Městské inspekce požární ochrany NVP jednoznačně stanovena.

Text: pplk.v.v. Václav Hladík